8. Extenze¶
Tato kapitola popisuje extenze Mercurialu, které jsou pro Windows dodávány s binárními balíčky TortoiseHg. Tato rozšíření jsou připojena pro pohodlí uživatelů, kteří si je mohou zpřístupnit, jakmile je potřebuji.
8.1. Hgfold¶
hgfold je rozšíření Mercurialu, které pomůže uživatelům Windows s kolizemi jmen souborů v VFAT a NTFS.
Přidá možnosti k následujícím příkazům Mercurialu. Více info viz hg help <command>:
up - dovolí aktualizovat k revizi s kolizemi jmen souborů
merge - dovolí sloučení s changesetem, který by vytvořil kolizi jmen souborů
Extenze v současné době neumí kolizi zabránit. Viz wiki Mercurialu.
Instalace
Abychom si vyzkoušeli použití tohoto pluginu, zadáme příkaz z příkazového řádku:
hg --config "extensions.fold=" status
Můžeme jej zaké zapsat do konfiguračního souboru Mercurial.ini nebo do souboru hgrc v repozitáři:
[extensions]
fold=
Učíníme-li to, můžeme vypustit opci –config.
Varování
Jako u všech slučovacích operací musí soubor fold.py změnit rodiče pracovního adresáře. To se stále ještě zkouší a proto používejte opatrně.
Dostaneme-li po běhu příkazu hg recover chybové hlášení, vyzkoušíme příkaz hg debugsetparents <číslo revize tip>`. Toto číslo zjistíme příkazem hg log.
8.2. Perfarce¶
Perfarce home page.
Tato extenze je dokumentována v odstavci Perfarce (Perforce) kapitoly Použití s jinými systémy VCS.
8.3. Mercurial-Keyring¶
Extenze keyring slouží k bezpečnému ukládání hesel pro spojení přes HTTP a SMTP. Tato extenze používá služby knihovny Python Keyring Lib.
- Mercurial Keyring home page
- Keyring Extension wiki page
Co se provádí
Při první akci pull/push z/do vzdáleného repozitáře požádá extenze o heslo pro HTTP a uloží jej do databáze hesel. Při další akci hledá jméno uživatele v .hg/hgrc a heslo v databázi a tyto důvěrné údaje použje, pokud je nalezne.
Podobně při posílání e-mailu přes SMTP server, který vyžaduje autorizaci, požádá o zadání hesla při prvním použití serveru, uloží jej do databáze a při dalších použitích jej opět použije.
Stane-li se heslo nesprávné (protože bylo neplatné, nebo že bylo změněno), je uživatel požádán o zadání hesla znovu.
Instalace
Nejprve musí být povolena extenze v souboru Mercurial.ini:
[extensions]
mercurial_keyring=
Konfigurace uložiště hesla
Nejvhodnější zázemí (backend) hesla by obvykle mělo být výbráno automaticky, bez konfigurace. Lze jej ovšem konfigurovat s použitím souboru ~/keyringrc.cfg (keyringrc.cfg in the home directory of the current user). Podrobnosti viz keyring docs .
Poznámka
On Windows XP and above, your encrypted passwords are stored in the credentials subsystem using CredRead and CredWrite
Poznámka
On Windows 2K, the encrypted passwords are stored in the system registry under HKCU\Software\Mercurial\Keyring.
Konfigurace repozitáře (HTTP)
Editujte .hg/hgrc lokálního repozitáře a uložte tam cestu ke vzdálenému repozitáři, jméno uživatele, nikoli však heslo. Na příklad:
[paths]
myremote = https://my.server.com/hgrepo/someproject
[auth]
myremote.schemes = http https
myremote.prefix = my.server.com/hgrepo
myremote.username = mekk
Jednodušší forma s vloženým názvem url může být také použita:
[paths]
bitbucket = https://User@bitbucket.org/User/project_name/
Poznámka
Je-li v .hg/hgrc zadáno jméno uživatele i heslo, potom je extenze použije bez použití heslové databáze. Není-li jméno uživatele uvedeno, extenze bude pokaždé vyžadovat osobní údaje, také bez uložení hesla. Takže se v obou případech vlastně vracíme k implicitnímu chování.
Podrobnější informace získáte v [auth].
Konfigurace repozitáře (SMTP)
Editujte buď .hg/hgrc nebo ~/.hgrc (vhodnější je obvykle ten druhý) a zadejte tam všechny standardní vlastnosti pro email a smtp, včetně názvu uživatele smtp ale bez hesla pro smtp. Na příklad:
[email]
method = smtp
from = Joe Doe <Joe.Doe@remote.com>
[smtp]
host = smtp.gmail.com
port = 587
username = JoeDoe@gmail.com
tls = true
Stejně jako v případě HTTP, musíte zadat jméno uživatele ale nesmíte zde uvádět heslo, chcete-li použít extenzi. V opačném případě se procedura překlopí do implicitního chování.
Použití
Konfigurujte repozitář jak výše uvedeno, pak už jen stahujte a vysílejte (pull a push) nebo emailujte. Na heslo byste měl být tázán pouze jednou (pro každou kombinaci jména uživatele a URL vzdáleného repozitáře).
8.4. projrc¶
projrc je extenze, která prozkoumá soubor .hg/projrc, hledaje další konfigurační možnosti. Soubor se přenese klonováním a stažením (pull) ze seznamu serverů, který musí být nakonfigurován uživatelem. Z bezpečnostních důvodů musí být také uvedeno, která konfigurační nastavení projrc mají být přenesena (implicitně se žádná nastavení ze žádného serveru nepřenášejí). Uživatel také může nastavit extenzi tak, že automaticky zahrne všechny změny do souboru .hg/projrc.
To je důležité pro centralizovaná nastavení, kde chcete distribuovat konfigurační nastavení do všech repozitářů s minimálním úsilím. Zejména to lze použít pro přemapování subrepozitářových zdrojů, jak je vysvětleno v textu SubrepoRemappingPlan.
Konfigurace
Tato extenze (jako většina jiných) je implicitně nepovolena. Abyste ji mohli používat, musíte ji nejprve povolit v panelu Setting/Extension.
Je-li extenze povolena, vidíte nový vstup „Projrc“ v dialogu pro nastavení. Zde můžete extenzi konfigurovat úpravou následujících položek:
- Request confirmation
- Je-li True (implicitně), jste vyzván k potvrzení kdykoliv extenze zaznamená změny v souboru .hg/projrc vzdáleného serveru. Je-li False, extenze automaticky přijme všechny změny souboru .hg/projrc vzdáleného serveru.
- Servers
- Toto nastavení je seznam čárkami oddělených globů, které se shodují s názvy serverů, z nichž bude soubor projrc stažen (pulled). Pokud není toto nastvení zadáno, žádné soubory .hg/projrc se nikdy ze žádného serveru nepřenesou.
- Include
Tímto klíčem určíte, které sekce a které klíče budou přijaty ze vzdálených souborů projrc. Je to seznam čárkami oddělených globů, které se shodují s názvy sekcí nebo klíčů, které mohou být připojeny.
Názvy klíčů musí být určeny názvem jejich sekce následovaným tečkou, následovanou názvem klíče (např. diff.git).
Všechny sekce a klíče povolíte zadáním „*“ (bez uvozovek).
- Exclude
Toto nastavení je podobné nastavení Include ale má opačný účinek. Deklaruje seznam nastavení, která nebudou přenesena ze společných soubofů projrc.
Seznam „exclude“ má stejnou skladbu jako seznam „include“. Je-li zadán exkluzivní seznam ale inkluzivní seznam je prázdný nebo neexistuje, budou připojeny všechny nevyloučené klíče.
Jsou-li zadány oba seznamy a klíč nalézá shodu v obou seznamech, má prioritu nejvíce explicitní shoda v následujícím pořadí:
- za nejvíce explicitní jsou považovány přesné shody pro klíče (např. ui.merge;
- následují shody vzorů (globů) (např. auth.bitbucket.com.*), přičemž nejvíce explicitní je nejdelší vzor shody;
- shody na úrovni sekcí (e.g. ui);
- globální (*) shody.
Shoduje-li se klíč stejnou délkou jak s exkluzivními, tak s inkluzivními vzory, je klíč „zahrnut“ (to jest, inkluze má přednost pře exkluzí).
Použití
Řádně nastavená a povolená extenze prohledá soubory .hg/projrc při každém klonování nebo stahování z repozitářů, uvedených v její konfiguraci „servers“.
Kdykoliv extenze zjistí změnu ve vzdáleném souboru projrc (e.g. when you do not have a .hg/projrc file yet, or when the contents of said file have changed on the server), obdržíte varování pokud nemáte „Require confirmation“ nastaveno na False (v kterémžto případě extenze předpokládá, že změny přijímáte). Přijmete-li změny, váš lokální soubor .hg/projrc je aktualizován a jeho nastavení jsou Mercurialem a TortoiseHg vzata v úvahu.
Má-li lokální repozitář soubor .hg/projrc, uvidíte v dialogu pro nastavení další panel s názvem „project settings (.hg/projrc)“.
Tento panel je pouze pro čtení a ukazuje aktuální nastavení v souboru .hg/projrc. I když můžete aktualizovat svoji lokální verzi .hg/projrc, nemožnost měnit údaje v panelu naznačuje, že nemůžete měnit nastavení vzdáleného repozitáře a že když se nastavení vzdáleného repozitáře změní, vaše lokální kopie bude aktualizována při nejbližší akci pull (pokud to dovolíte).
Panel „project settings“ se zařadí mezi panely „global settings“ a „repository settings“, čímž je naznačováno, že jeho nastavení jsou použita po globálních nastaveních ale před nastaveními lokálního repozitáře (uvedenými v souboru .hg/hgrc)
Dodatečná poznámka
Podrobnější údaje o používání a konfiguraci z přikazového řádku, jakož i nejčersvější informace o extenzi získáte na stránce Wiki.